Zámek v Děčíně si na vás každoročně chystá nová a nová překvapení. Neustále tady totiž probíhají menší či větší rekonstrukce, vylepšuje se, zatraktivňuje a široká veřejnost se cítí stále spokojeněji. Zámek Děčín se vypíná na skále nad soutokem řek Labe a Ploučnice a náleží mezi nejstarší a největší památky na severu Čech.
Zámek byl postaven na základech středověkého královského hradu, zmiňovaném ve 12. století. Z původní stavby se dochoval Medvědí obranný příkop před hlavní bránou. Dnešní podoba zámku pochází až z konce 18. století a o přestavbu se postaral stavitel a architekt J.V. Kosch.
V 19. století se stal zámek významným střediskem pro kulturní a politický život. Fungovalo zámecké divadlo, soustředily se zde sbírky obrazů, mincí, minerálů a knihovna. Mezi slavnými jmény hostů figurují například J. Dobrovský, J. Jungmann, F.M. Pelcl, F. Palacký, J. Mánes či Fryderyk Chopin.
Během let se na zámku vystřídalo dost majitelů. Císařský plukovník Kryštof Šimon svobodný pán z Thunu nakupoval v pobělohorských Čechách pozemky a získal také Děčín od rytířů z Bünau. Dědicem ustanovil synovce Jana Zikmunda a po něm bylo jmění rozděleno mezi osm jeho synů. Majitelem Děčína se nakonec stal Maxmilián Thun, rytíř Řádu zlatého rouna, císařský diplomat… miloval přepych a luxus. A pochopitelně se pustil do rozsáhlé rekonstrukce sídla. Po roce 1785 získal zámecký areál císařský generál Václav Josef Thun.
V první třetině 19. století spravoval zámek František Antonín z Thun-Hohensteinu a hrabě začal realizovat své myšlenky, panství se zvedalo a doslova zatočil s přebranými dluhy a těšil se ze skvělých výnosů. V roce 1932 prodali majitelé z finančních důvodů zámek československému státu a postupně z něho vznikala kasárna pro československá, německá a sovětská vojska. Od roku 1991, kdy došlo k odchodu sovětské armády se zámek začal rekonstruovat.
