Provází nás na každém kroku, používáme je téměř denně. Usnadňují nám nákup v hypermarketech, umožňují potěšit a překvapit blízkého člověka, ulehčují přenos nejrůznějších výrobků nebo materiálů. Vytvořit z nich můžeme také obydlí pro naše nejmenší zlatíčka. A ve své podstatě zastávají mnoho dalších funkcí. O čem že to tu mluvíme? O krabicích – samozřejmě. Na samotné krabici není na první pohled nic až tak výjimečného. Při bližším zkoumání však musíme dojít k názoru, že jejich „lepenkový život“ je vskutku velmi zajímavý. Jak se dostane do našich rukou krabice v podobě, jak ji známe?
Od kartonu, až po krabici
Samotnému ohýbání, skládání a lepení krabice předchází řada dalších jevů a procesů, bez kterých by krabice krabicí prostě nebyla. Jedním z nich je například bigování (falcování), v rámci kterého jsou do kartonu vtlačeny tenké linky, které umožňují snadnější ohýbání. Zřejmě nejdůležitějším procesem je tvarový výsek, který – jak již název napovídá – připraví karton k finálnímu tvaru. Při tvarovém výseku je používáno tří nejznámějších metod. První z nich je slotrování, při kterém je k vysekávání používáno rotačních nožů. Ty umožní vyseknout jednodušší tvary. U tvarů složitějších se používají rotační nebo ploché výsekové formy, jejichž hlavní výhodou je snadná manipulace a obsluha stroje.
Krabice v celé své parádě
Po výše uvedených procesech přichází na řadu samotné skládání, ohýbání, v některých případech také šití krabice. Tímto získá karton podobu praktičtější a využitelnější. Při skládání a formování krabice je kladen velký důraz na detaily a to z důvodu, aby výsledný výrobek plnil nejen funkci praktickou, ale zejména estetickou. Až se vám proto příště dostane do rukou sebemenší krabice, důkladně si ji prohlédněte. Jedná se totiž o mravenčí práci nejen vysoce inteligentních strojů, ale především lidských rukou.
