Když máme partnera, který na nás trochu žárlí, může nám to lichotit. Je hezké, že nás chce mít jen pro sebe. Ovšem, co když nás jeho žárlivost omezuje, nebo nám dokonce dělá ze života peklo?
O žárlivosti
Žárlivost je do určité míry normální. Snad každý občas žárlí. Sáhněte si do svědomí. Opravdu jste nikdy nepocítili osten žárlivosti? Na tom není nic špatného. Důležité je umět žárlivost ovládat a neomezovat jí svého partnera. To nedokáže člověk, který je chorobně žárlivý.
Chorobná žárlivost je omezující a znemožňuje normální fungování vztahu. Psychologové podotýkají, že žárliví partneři většinou trpí komplexi méněcennosti, a proto se nadměrně bojí, že by partnera mohli ztratit.
Žárlivec nedokáže respektovat soukromí svého protějšku a snaží se ho ve všem kontrolovat. To spočívá v tom, že mu prohledává věci, e-maily, SMS v mobilním telefonu atd. Vše se stupňuje až do paranoidního jednání, kdy je žárlivec přesvědčený, že je určitě podváděný. Chorobná žárlivost mnohdy graduje v psychický a někdy i fyzické násilí. Jsou žárlivci, kteří se neštítí ničeho. Jde o psychickou nemoc, ale tím nelze partnera či partnerku omlouvat donekonečna.
Co dělat, aby protějšek nežárlil?
„Nedávej mi důvod a já žárlit nebudu.“ Zní to logicky. Záleží ale, co protějšek má na mysli tím důvodem. Flirtujete-li s opačným pohlavím a dáváte mu naději na něco více než přátelství, pak je zřejmě žárlivost oprávněná a není divu, že se toto jednání neshledá s pochopením.
Co když ale vašemu protějšku vadí i to, že jdete na kávu s kamarádem či kamarádkou? Co když váš partner (partnerka) má mylný dojem, že se příliš vstřícně chováte k někomu, ke komu byste se tak chovat neměli? Nadměrně vás kontroluje a omezuje? V tom případě už není vina na vaší straně, a pokud nechcete být omezováni, je třeba s tím něco dělat.
Otázkou je co. Záleží na tom, jak moc je váš protějšek chorobně žárlivý a jestli je vůbec ochotný svou žárlivost řešit.
Začněte s tím, že si s ním (s ní) promluvíte. Vysvětlete mu (jí), že nemá důvod žárlit a že fungující vztah musí být založený na důvěře.
Nepomohla promluva? Chorobnou žárlivost je možné léčit i s pomocí psychologa. Samozřejmě pouze v případě, že partner (či partnerka) bude svolný(á). Nepomůže-li ani to, je na místě zvážit, jestli jste ochotni žít v zajetí žárlivosti.
