Češi jsou tradičně jedni z největších milovníků domácích mazlíčků v Evropě. Jen psů a koček chováme na dva miliony, nejčastějším domácím miláčkem je právě pes. A protože jsme i náruživými zahrádkáři, vyvstává otázka, kde je zlatý střed mezi potřebami venku chovaných čtyřnohých parťáků a naší zelenou chloubou.
U psa je v první řadě dobré stanovit kde je a kde končí jejich životní prostor na zahradě. Ideální je vybrat trvale ´zakázanou zónu´, již chrání před nežádoucím vpádem malého lotra plot. Naučit zvíře respektovat námi stanovená území bude samozřejmě jednodušší, pakliže přivedeme do hotového prostoru nového člena rodiny – štěně. Naopak dostatečně vysvětlit dospělému zvířeti, že v jeho rajónu vzniká nový nedotknutelný prostor, bude náročné. V těchto případech je z počátku možné vytvořit provizorní plot (nebo jinou překážku jako provázek ve výšce prsou pejska apod.), který se pes naučí respektovat a později je možné ho odstranit. Dávejme z počátku velký pozor především na citlivé rostliny jako stálezelené keře, azalky, choulostivější trvalky a například bonsaje, u kterých může poškození kořenů hrabáním způsobit nenávratné škody.
Pro výchovu i případné škody bude důležité, jaké plemeno psa, které s námi bude pracně vytvořené kouzlo zahrady sdílet, vybereme. Stejně tak i jeho pohlaví. Samozřejmě nejmenší váhové kategorie domácích mazlíčků znamenají úměrně ´velká´ nebezpečí zahradních škod. Stejně tak jsou pro zahradu šetrnější volbou fenky, které nemají tendenci značkovat vertikálně jako psi. I tady se vracíme k velikosti pejska, protože malé plemeno při značkování nedosáhne příliš vysoko a tím zůstávají rostliny citlivé na kyselé PH psí moči relativně v bezpečí.
S důslednou výchovou můžeme psa naučit, co je na území zahrady dovoleno a co nikoliv. Vhodné je důrazné slovní napomenutí „nesmíš“, nebo „fuj je to“. Když hned z počátku nebudeme pozornými vychovateli, může se v budoucnosti zeleň kolem domu pro psa stát báječnou atrakcí, kde hrabání, skákání po záhoncích, okousávání a značkování bude povoleno. Naopak dostatečnou chválou pro psa, jež se chová podle našich představ, je kontakt s ním (společné hry s hračkou, cvičení s odměnami…). Když se mu budeme věnovat, je možné ho naučit, že zahrada je územím, kde se nevyměšuje vůbec (stejně jako v domě, bytě, chalupě). Je však potřeba pravidelných procházek ven a nenarušovat tento zvyk občasným vypuštěním psa na zahradu místo venčení. Když ho naučíme, že se na zahradě venčit smí, nevyhneme se pak pravidelnému sbírání exkrementů.
Naučit, kde vykonávat potřebu, můžeme překvapivě i kočku. Stačí venku u domu zřídit krytou bedýnku s pískem, který budeme pravidelně čistit a zvířeti ho ukázat. Kočky jsou (až na výjimky potvrzující pravidlo) velmi čistotné a soukromou toaletou nepohrdnou. Jednoduše tak vyřešíte rozhrabanou zeminu kolem keřů i na záhonech.
Co naopak dopřát zvířeti z venkovní džungle?
Kromě výsadby jedovatých rostlin je potřeba na čtyřnohého parťáka myslet i například při úpravě trávníku. Sekačka je potenciální nebezpečím i ve větší vzdálenosti, kdy hrozí zasažení zvířete odskočeným kamenem. Když pracujeme s ostrým nářadím, je lepší pejska mezitím zavřít stranou. To je navíc moment, kdy dávat pozor i na kočičí parťáky! Pravidelné sekání trávníku je ale nasnadě, neboť alespoň nehrozí zvýšený výskyt včel a dalšího hmyzu u právě kvetoucích rostlin.
Zahrada je pro psa přirozeným prostředím, stejně jako byt, když je na něj zvyklý. Nicméně i tady je potřeba mu dopřát i soukromí v podobě krytého pelíšku, boudy, kotce. Pes tak má nejen místo pro odpočinek, ale i v rámci výchovy prostor, kam ho vůdce smečky (rozumějte vy) pošle. Ani u psa na zahradě nezapomínejme na dostatečný výcvik. Ve chvíli, kdy přijdou na návštěvu přátelé, nebo budete potřebovat v klidu pracovat, bude se to hodit.
U kočky zase existují krmiva přizpůsobená pro venkovní styl života. Ty obsahují více tuků, aby kočce, která zrovna neuloví žádnou kořist, nechyběla pohotová energie. Není nic jednoduššího než myslet na ni už od píky při výběru typu granulí. Domácí mazlíček může být na zahradě pánem, ale jen v rámci mezí, které mu nastavíte. V tomto momentě jsme totiž všichni pospolu spokojení.
