Všichni víme, že bez kyslíku bychom tu zkrátka nebyli. Bez kyslíku nelze žít. Je základem fungování všech tělesných funkcí a představuje většinový, až devadesátiprocentní zdroj naší energie. Hlavní cestou, kterou jej získáváme, jsou plíce. Uvádí se, že v průměru se člověk nadechne až 20 000x za den. Vedlejšími „cestičkami“ pro získávání kyslíku jsou také póry v pokožce. Všechny naše orgány a vlastně my celí jsme poskládaní z buněk. Aby mohly vůbec fungovat, vytvářejí si energii tím, že spalují živiny. Bez kyslíku by však tahle vnitřní továrna nemohla fungovat. Obrazně řečeno – auto bez benzínu, nafty či plynu taky nejede.
Vydržíme několik týdnů bez jídla, pár dní bez vody, ale bez kyslíku pouze několik minut. Bez jeho přísunu dochází k ohrožení životních funkcí. A i pokud delší absenci kyslíku přežijeme, je zpravidla nenávratně poškozený mozek. Je naším „řídícím střediskem“ a ač tvoří jen 2% celkové hmotnosti člověka, spotřebuje dokonce celých 20% kyslíku, který se dostane do organismu. Pro mozek je delší kyslíkový deficit fatální.
Asi všichni znáte ten příjemný pocit, když je po ránu vzduch čerstvý, minimálně znečistěný, obzvlášť pokud máte to štěstí a můžete trávit den mimo město. Bohužel vzduch ve městech a zejména velkoměstech je zatížený výfukovými plyny a prachovými částicemi a je proto dobré si co nejčastěji vyrazit právě ven do přírody „vyčistit si plíce“ a nadýchat se čerstvého vzduchu.
Také nedostatečné větrání omezuje zásobování těla kyslíkem. Stěžujeme si na bolesti hlavy a přičítáme je hlučícím dětem, únavě, nadmíře nebo nedostatku slunce, aniž bychom vlastně věděli, že příčina je někde úplně jinde. Takže vyvětrejte si ráno a rovněž večer před spaním. Rozdíl vzduchu větrané a nevětrané místností si dokážete záhy uvědomit.
Při větším tělesném i psychickém zatížení se běžná dechová frekvence 16ti dechů za minutu a tepová frekvence 60 – 70 tepů za minutu zvyšuje a ruku v ruce s tím i spotřeba kyslíku. Při sportu potřebují jeho zvýšenou míru svaly. Zažili jste již někdy po náročném sportovním výkonu svalovou únavu a křeče? Pokud byl výkon natolik náročný, že dýchání neumožňovalo dostatečný přísun kyslíku, ani jeho přísun do svalových tkání nebyl postačující. Sacharidy se nedokázaly úplně rozštěpit a vznikla kyselina mléčná, která má na svědomí právě svalovou únavu a křeče. Tomuto jevu lze předcházet vhodným tréninkem, aby se organismus dokázal na vyšší fyzické zatížení „natrénovat“ a adaptovat a mohl kyslík lépe zužitkovat.
Kyslík zpomaluje stárnutí buněk, stabilizuje nervový systém a zklidňuje jej, zlepšuje koncentraci a paměť, posiluje srdce a kardiovaskulární systém. Účinně napomáhá obranyschopnosti organismu. Zdatně bojuje také s únavou. Nevěříte? Zamyslete se nad tím, když se třeba soustředíte při práci či při učení, jak dýcháte. Mnohdy od počítače odcházíte unavení, jako kdybyste celý den rubali v dolech uhlí. Nemusí tomu tak ale být. Právě špatné dýchání je totiž z velké části důvodem únavy a vyčerpání. Při velkém soustředění totiž řada lidí „zapomíná dýchat“ – dýchají lehce a povrchně a organismus trpí kyslíkovým deficitem. Stačí si tuto skutečnost uvědomovat a občas se párkrát zhluboka nadechnout. Nejen, že nebudete unavení, ale navíc se zlepší i vaše výkonnost.
