Nedobytný Hazmburk

Hrad Hazmburk, dříve nazývaný Klepý, se tyčí na vrcholu strmého čedičového masivu nad úrodnou rovinou kolem řeky Labe a dolní Ohře a kulisou jsou mu zelené kužely Českého středohoří. Již od počátku 17. století leží v troskách.

Navštívit hrad Hazmburk, v pěkném letním počasí, kdy cesta je suchá a schůdná, je radost. Vyrazit ke zbytkům první brány po svahu kopce po dešti je adrenalin. V každém případě na konci cesty čeká odměna v podobě monumentální zříceniny nedobytného hradu, navíc s úžasným výhledem do okolí.

Co vás možná zaujme hned na první pohled, je oválná Černá věž, postavená z místního tmavého čediče. Bývala důležitým obranným prvkem a přístup do ní byl možný jen po visuté pavlači v poschodí. Dokonce svého času sloužila i jako vězení. Součástí vlastního hradního jádra tvoří hranolová Bílá věž, jejíž základy jsou rovněž z čediče, střední část z tesaného pískovce a horní čát pak ze světlého pískovce, podle jehož barvy dostala své jméno.

Jako každý správný hrad i Haznburk je opředen tajemstvím. To jeho se týká vzniku hradu, který je zmiňován již v Dalimilově kronice. Podle ní si zde sídlo vybudoval jakýsi Léva a spolu se svou družinou pak ovládal okolní krajinu. Ovšem jiný zdroj, jímž je Václav Hájek z Libočan, ve své kronice přisuzuje vznik hradu bratrům Kalbojovi a Veslavovi z Košťálova. Ať tak či ona, stavba, kterou můžeme vidět dnes, vděčí za svůj vznik téměř jistě rodu Lichtenburků. Stalo se tak kolem poloviny 13. století. Samozřejmě, že hrad neměl ihned tu podobu, jakou známe nyní a je pravděpodobné, že v té době bylo dokončeno jen jádro hradu, jenž tvořila hranolová věž v bezpečí silnách hradeb.

Hazmburk potkal osud podobný osudům mnoha jiných hradů a zámků, kdy o ně původní majitelé z nějakých důvodů ztratili zájem a tak byly postupně prodávány, měněny za jiné či postupovány. O zdejší hrad Lichtenburkové ztratili v počátku 14. století zájem a tak se stal majetkem krále Jana Lucemburského. Ten jej později prodal Zbyňku Zajíci z Valdeka, ještě později byl jeho pánem Zbyňkův bratranec Jan. Ten byl předním členem Zelenohorské jednoty, který stál na straně uherského krále Matyáše Korvína a za odměnu se stal českým kancléřem. Jeho vnuk si jako sídlo vybral pohodlnější Budyni a tak monumentální, ovšem neobydlený Hazmburk i s podhradním městečkem, začal pustnout.

Zajímavou je skutečnost, že Hazmburk, považovaný za nedobytný, byl vybrán za úkryt kostelních pokladů z Pražského hradu a také zde byla roku 1440 ukryta drahocená bohoslužebná roucha. Vše tu bylo skutečně v bezpečí, neboť na Hazmburku si vylámali zuby i husité. Těm se sice podařilo získat třeba Libochovice, které měli Zajícové také v držení, ale dobýt Hazmburk se jim nepodařilo nikdy.

Až budete hledat další cíl svého výletu, zkuste vyrazit na Hazmburk. Je to krásná, byť trochu náročná procházka, spojená s tajemstvím hluboké minulosti.

 

  • Pro tento článek si můžete zakoupit reklamu - zobrazit formulář pro nákup
    * (uveďte včetně http://)
    * (bude zobrazeno jako klikatelný odkaz)
    * (bude zobrazeno za odkazem, neklikatelné)
    Pole označená hvězdičkou je nutné vyplnit!

    Cena za umístění reklamy pod tento článek je 80 CZK. Tato se zobrazí okamžitě po zaplacení přes platební bránu PAYPAL (tlačítko níže) a zůstane zde na trvalo. Počet reklam pod tímto článekm je omezen na tři. Přečtěte si prosím pravidla a doplňující informace.
Powered by pes502

Zanechejte odpověď

Copyright © 2012 ·